Josef Kaplický

Josef Kaplický

(19. 3. 1899 Vysoké Mýto – 1. 2. 1962 Praha)

Český malíř, grafik, sochař, sklářský výtvarník a teoretik, patří k mnohostranným osobnostem české výtvarné kultury. Proslavil se svými vitrážemi, nástěnnými malbami a návrhy gobelínů. Zabýval se také užitou grafikou, mozaikou a plastikou. Věnoval se sochařství, nábytkovému designu a navrhování zahradních kompozic. Jako grafik navrhoval knižní obálky a plakáty, i poštovní známky.

Mezi jeho známá díla patří dekorativní panó pro Československý výstavní pavilón ve Philadelphii, mramorové reliéfy Řeky ve dvoraně Zemské banky (na rohu pražských ulic Na Příkopě a Nekázanka), okna kostela ve Vršovicích, záložny v Českých Budějovicích a ředitelství drah v Hradci Králové, památníky obětem války ve smíchovském pivovaru a v bývalém Svazu nakladatelů. Významné jsou jeho obrazy (Koupání, Tanec), sochy např. Sedící žena nebo Torso i řada sochařských aktů (Nakloněné torso, Ležící akt), portrétů a plaket.

Grafické techniky se učil jako student uměleckoprůmyslové školy u V. H. Brunnera a později na Akademii výtvarných umění v Praze u profesora Maxe Švabinského. Ve své tvorbě vyhledával vnitřní zákonitost tvaru, potlačování nahodilostí a úsilí o nalezení řádu. V plastice hledal ideální tvar konkrétního objemu ženské postavy. V malbě se zajímal o barvu a o harmonii výtvarného celku. Byl významný teoretik a pedagog zejména při výchově poválečné sklářské generace a měl podíl na vzniku nové české skleněné plastiky.

Byl členem Spolku výtvarných umělců Mánes (192735), od roku 1935 členem Umělecké besedy. V roce 1945 byl jmenován profesorem na Vysoké škole uměleckoprůmyslové.