Jiřina Kaplická

Jiřina Kaplická

rozená Florová (30. 3. 1901 Náchod – 2. 11. 1984 Praha)

V letech 1919–1925 studovala na Uměleckoprůmyslové škole u profesorů V. H. Brunnera a F. Kysely. Na Českém vysokém učení technickém získala pedagogickou aprobaci a do roku 1939 vyučovala kreslení na středních školách. V době války se převážně, společně se svým manželem sochařem a profesorem Josefem Kaplickým, věnovala jejich synovi Janovi a tiché malbě květů. Inspirující pro ni byla botanická kresba A. J. Cordy, Josefa Mánesa a Karla Svolinského, používala však raději štětcové techniky.

V roce 1945 se stala členkou výtvarného odboru Umělecké besedy a začala se zúčastňovat celostátních výstav uměleckoprůmyslových výtvarníků se skupinou Bilance, v roce 1962 měla samostatnou výstavu v galerii SČVU, kde laudatio držela její přítelkyně ze studií Adriena Šimotová. Jiřina soutěžila v oblasti užitého umění, navrhovala minuciozní knižní vazby, loga a ex-librisy, dekory na porcelán a vzory na bytové látky. Ve stínu svého slavnějšího muže trvale spolupracovala na návrzích monumentálních maleb, oken a mozaik. S neutuchající pílí vznikly stovky akvarelů květin a okrasných dřevin, listů stromů s plody nebo hub, kaktusů a alpinek, které začaly od roku 1965 vycházet jako botanické komentované knihy. Posmrtně v roce 1986 jí Středočeská galerie v Praze uspořádala větší výstavu na malém Zámku v Průhonicích, v jejichž zahradách malovala rostliny přímo v plenéru.

Jiřina Kaplická objevovala s láskou a trpělivostí sobě vlastní pod povrchem tkání květin, dužin keřů a houževnatosti kůry, tvary, barvy i vůně, které dotvářejí smysl i poslání každé rostliny. Své modely sbírala na záhonech zahrad či v lesích a na lužinách, kam sama vyjížděla. Zvolila si akvarel, malířsky diferencovaně vystihující čiré a průzračné barevné valéry jednotlivých tónů květů, jiskrnou svěžest vlhkých okvětních lístků anebo sytost zelené na listech, stonkách či kmenech. Mistrně ovládala práci se štětcem, jen vyjímečně používala kresby a jednoduché kolorování jí bylo cizí. Zdá se, že každá rostlina měla individuální tvář a Kaplická do nich transponovala své vlastní myšlenky, pocity a nálady, vytvářela tak zátiší básnických obrazů.

V nakladatelství Artia vyšlo na 17 titulů v českém jazyce s ilustracemi růží, pak následovala řada vydání s kaktusy, orchidejemi, keři, alpinkami, okrasnými dřevinami, pokojovými a balkonovými květinami, tuzemskými stromy, horskými rostlinami a kořením. V Albatrosu vznikly v roce 1986 Kytice Kytky   Kytičky, básně J. Vodňanského, M. Lukešové a jiných autorů jsou poeticky dolaďovány svazečky lučního kvítí. Před vydáním byl Evropský slovník rostlin s vědeckým pojetím obrázků. Na 20 cizojazyčných titulů a lexikonů vycházelo od roku 1970 až do roku 2000 v mezinárodních nakladatelstvích.