Blob není mrtvý! Eliška Kaplický Fuchsová, ministerstvo kultury a Nár. knihovna podepsaly memorandum

Praha, 25. 6. 2019

Dne 25. 6. 2019 došlo v pražském Klementinu k podpisu významného dokumentu, jenž deklaruje vůli zúčastněných stran na posunu tématu výstavby nové budovy Národní knihovny. Třístranná smlouva mezi Ministerstvem kultury ČR, Národní knihovnou ČR a Eliškou Kaplický Fuchsovou navíc oživuje myšlenku, že nová budova bude postavena podle vítězného návrhu architekta Jana Kaplického a jeho studia Future Systems na místě, pro které byl soutěžen.

Memorandem si ministerstvo i knihovna stanovuje hned několik cílů. Tím nejdůležitějším a nosným je rozvoj kulturního prostředí inovativními prostředky souvisejícími s vývojem technologií a zvýšenými nároky veřejnosti na kvalitu a formu služeb, jež knihovny ve 21. století poskytují. 

Eliška Kaplický Fuchsová, jakožto výhradní držitel autorských práv k vítěznému projektu vyhlášeného UNESCEM a Mezinárodní unií architektů ze dne 2. 3. 2007, tak reaguje na tyto potřeby společnosti a je ochotna věnovat, mimo jiné za předpokladu, že se projekt realizuje, práva k projektu zcela bezúplatně.

„Za těch 10 let se vítězný projekt Future Systems odpolitizoval a věřím, že nebude dalším tématem voleb. Prošli jsme dlouhou cestou přes petice, demonstrace, analýzy a studie. Právě teď přišel ten správný čas uzavřít memorandum, ve kterém se zavazuji zdarma věnovat práva Národní knihovně České republiky.“ uvedla k této iniciativě Eliška Kaplický Fuchsová.

"Vycházíme z toho, že Národní knihovna novou budovu nezbytně potřebuje a že zde v minulosti proběhla architektonická soutěž. Memorandum neříká nic více a nic méně než to, že Eliška Kaplicky je ochotná v případě, že se NK rozhodne jít cestou původního návrhu, poskytnout veškerou dokumentaci Národní knihovně. Tím by se NK vyhnula dalším nákladům na další soutěž. Ale může se rozhodnout jít i jinou cestou." řekl po podpisu memoranda ministr kultury, doc. Mgr. Antonín Staněk, Ph. D.

Ministerstvo kultury v čele s doc. Mgr. Antonín Staňkem, Ph. D. je po letech znovu připraveno na Vládě projednat možnost výstavby nové budovy, jež by vyřešila mimo další, zejména problémy s ubývající kapacitou stávajících prostor, které v roce 2030 již stačit nebudou, jak generální ředitel PhDr. Martin Kocanda ve svých několika vyjádřeních již naznačil. Ministr proto garantuje odbornou debatu a hledání způsobu jak v průběhu dalších 11 let, otázky případné realizace a financování projektu vyřešit.

„Každý návštěvník Klementina nepochybně ocení krásu revitalizovaných prostor. Na první pohled je zde patrná jakási vznešenost úchvatného baroka. Je však třeba si uvědomit, že to nejsou prostory, které by vyhovovaly knihovně 21. století,"

Knihovna se vrátí na základě stále platného usnesení zastupitelstva hl. města Prahy k jednáním s kompetentními zástupci města o podmínkách, za kterých by bylo možné vyžít vybraných pozemků na pražské Letné. Mgr. Jan Chabr, radní hlavního města Prahy pro oblast správy majetku a majetkových podílů komentuje tuto zprávu: „Jsem připraven reagovat na případné výzvy k jednání s Národní knihovnou, abychom dospěli k závěrům, které věc konečně někam posunou.“

Nadčasový projekt podle návrhu Jana Kaplického, tzv. „Blob“ se v posledních letech těší zájmu široké veřejnosti, zejména Pražanů o čemž v minulosti svědčilo několik demonstrací a petic čítajících několik tisíc podpisů, ale i dnes v průzkumech veřejného mínění. Možná úspora finančních prostředků za návrh nové budovy, nebo duplicitně vynaložených financí na novou mezinárodní soutěž je, díky ochotě Elišky Kaplický Fuchsové, přinejmenším cennou motivací využít platných výsledků soutěže, které ve své době narazily na nepochopení několika aktérů.

„Projekt Kaplického knihovny byl a bude symbolem naší budoucnosti, svobody a demokracie.“ konstatovala k uvedenému Eliška Kaplický Fuchsová.

Antonín Staněk se netají tím, že potřebu nové budovy pro Národní knihovnu vnímá: „Všichni chceme, aby naše republika byla světová, a architektura k tomu poskytuje velkou příležitost. Přejme si, aby měli architekti, úředníci i stavitelé dost odvahy a představivosti, aby navrhli, schválili a postavili takové stavby, na které budou pyšní i naši vnukové a další generace. Pražský genius loci je především ve středověké zástavbě a v mnoha pozdějších chrámech, palácích a zahradách. Bylo by dobře, kdybychom k nim přidali stavby, které vzejdou z architektonických soutěží, a které její proslulost rozšíří i na současnou architekturu,“ uzavírá ministr kultury. 

„Věřím, že jsme jako společnost konečně dospěli do fáze, kdy necháme za zády marasmus minulosti a dáme prostor krásné, moderní a kulturní budoucnosti odpovídající naším nárokům, kterou si můžeme sami postavit.“ uvedl Jozef Lucák, ředitel nadačního fondu Kaplicky Centre, který se stará o podporu, rozvoj a propagaci architektury a moderního umění, zejména v souvislosti s odkazem rodiny Kaplických.  

Memorandum reaguje i na spekulace z nedávné doby o možnosti realizace projektu „Blobu“ po smrti pana architekta Jana Kaplického. O garanci kvality projektu by se podle znění deklarace měl postarat realizátor slavného muzea Ferrari v Modeně Andrea Morgante a člen tehdejšího týmu Future Systems Georg Rötzel. 

Na projektu má možnost se projevit i naše zlaté české řemeslo, a to sklářství. Ne příliš známou skutečností totiž je, že povrch budovy by měl být pokryt více než milionem reflexních měňavých skleněných trojúhelníků.